Reference

 

 

 

Reakce účastníků našich kurzů

Vážená paní Krejčíková,
15.11.2014 jsem se zúčastnil kurzu Létání bez strachu, jak jsem již řekl při odchodu při ukončení kurzu, UŽASNÉ !!
Již z kurzu jsem odjižděl s pocitem absolutního klidu a ten mi vydržel až do prvniho letu.
Obavy zmizely, žádné špatné myšlenky, natož pochyby
o bezpečnosti se nedostavily vůbec, ani při nástupu do letadla, ani při letu samotném.
Sedl jsem si dobrovolně a rád k oknu, výhled na noční rozsvícená města je úchvatný.

Upřímně Vam i celému kolektivu děkuji, velmi jste mi pomohli.

Přeju všem účastníkům, aby prožili totéž.

Z Coventry
David

Vážená paní Krejčíková,
kurzu jsem se zúčastnila proto, abych byla schopná bez hysterie (pláč při překročení prahu letiště končící těžkou migrénou před, při nebo po letu) letět se synem na dovolenou. Kurz jsem absolvovala zhruba před 4 lety. Do té doby jsem létala také, ale bylo to pro mne velmi stresující.
Nyní létám s dětmi a dokonce bez manžela, jen s mojí maminkou, která se dřív také bála létat. Obě jsme si přečetly celou Vaši knihu a naučily se při vstupu do letadla informovat letušky o naší fóbii. Většinou mají pochopení a ty/ti znalejší, mne v průběhu letu chodí informovat o tom, "že je vše v pořádku" a "že to kapitán má vše pod kontrolou". Také jsme se přestaly dívat na dokumentární filmy o leteckých katastrofách - i to dost pomohlo.
S létáním mám sice stále spojený stres, ale létám. Jak s dětmi, tak i pracovně. Ne ráda, ale pokud je to vhodné, tak letím. Je to i Vaše zásluha a pochopitelně Vašich kolegů. Asi ze mne nikdy nebude nadšený letec, ale už jsem od té doby relativně v pohodě zvládla každý rok několik letů a i letos se chystáme na dovolenou k moři letadlem. Děti, hlavně starší syn, je z letadel nadšený a já mu svými fobickými stavy nekazím radost z cest na dovolenou.

Ještě jednou děkuji a doufám, že Vaše kurzy pomůžou i dalším lidem překonat úzkost z létání nebo ji alespoň trochu zmírnit - i to stačí.
Denisa

Dobrý den,
ani nevím jak dostatečně poděkovat lektorům kurzu „létání beze strachu“, že mi pomohli. Strach z letadel mě paralyzoval celých pět let a já smutně sledoval, jak moji přátelé létají všude po světě. Proto jsem vyhledal psychologa a zároveň se přihlásil do kurzu „létání beze strachu“.
V den konání kurzu jsem lehce orosený dorazil na vrátnici č. 1 a pokračoval dále k hangárům. Bylo nás celkem sedm účastníků a na recepci nás uvítaly dvě milé, usměvavé dámy (bývalé letušky), které nás uvedly do učebny. Po krátké chvíli se k nám připojil i velice sympatický pilot ČSA. První polovinu kurzu jsme se věnovali aspektům létání, jak fungují letadla, jaké mohou nastat situace, jak funguje letecká doprava a mnoho dalších zajímavých věcí. V druhé polovině kurzu, jsme se odebrali do vedlejšího hangáru, kde jsou umístěné pohyblivé trenažéry. Na tuto část jsem se těšil, protože já osobně jsem měl panický strach ze startu, turbulencí a výšek. Překvapilo mě, jak je trenažér neuvěřitelně realistický, simulovali jsme starty a různé druhy turbulencí. V trenažéru se dokonce podával oběd na podnosech jako na skutečném letu. A to, že nás potom vzal pilot do trenažéru A320, kde jsme si zkusili pilotovat letadlo, to bylo splnění mého snu a třešnička na dortu. Zkrátka jsem neměl pocit jako na nějaké nudné přednášce, bylo to poutavé, milé, lektoři se nám velice ochotně věnovali, a to nemluvím o bohatém občerstvení, které nám pořád nabízeli. Bez nadsázky za sebe mohu říct, že tam vzniknula až přátelská atmosféra.
Můj absolventský let se konal o tři dny později. Nebudu lhát, že jsem se do letadla těšil, bylo to těžké, velice těžké, panika udeřila plnou silou, dokonce jsem to chtěl vzdát. Ale nakonec jsem zabojoval a šel do toho. Od rána mě lektorky podporovaly sms zprávami. Na letiště se mi jelo hodně těžko. Od odbavení až k letadlu mě doprovázela paní z pozemního personálu, protože už o mně věděla. Nejhorší pocit nastal těsně před nástupem u schodů do letadla. Tam se mi zasekly nohy a řekl, jsem, že nemohu. Ale opět jsem to nevzdal a vystoupal po nich ani nevím jak. Ve dveřích mě uvítaly tři mladé, usměvavé sexy letušky a oslovily mě „Dobrý den pane Tomáši…“. Což mě příjemně zaskočilo a panika se lehce zmírnila. Uvedly mě do letadla, usadily, zkrátka mě obskakovaly jako anglického krále. Co mě opět příjemně překvapilo, že mě vzali za piloty do kokpitu, se kterými jsem krátce pohovořil. V této chvíli jsem se rozhodnul to zkusit, byl jsem stále nervózní, ale nedalo se to srovnat s pocity těsně před nástupem. Přišel start, kterého jsem se strašně obával, myslel jsem, že mě to vmáčkne do sedačky a já se z toho přetížení pozvracím, omdlím. Nic takového se nedělo, je to jako rozjezd v rychlejším autě, doslova. Odlepili jsme se od země, čekal jsem kymácení ze strany na stranu. Opět jsem se mýlil, nebylo to horší než na labutích na Matějské pouti. A potom to přišlo, cca 5-10 minut po startu, ta obrovská úleva. To pětileté prokletí, trápení ze mě spadlo. Měl jsem sto chutí vstát a zakřičet na celé letadlo „já letííííím, já to dokázal, podívejte se na mě jakej jsem frajer!!!!“. A jak se bojím výšek, nedokážu to vysvětlit, ale v letadle to vnímáte jinak, není krásnější pohled, než vystoupání nad mraky, připadaly mi jako peřina. Po chvilce jsme zažili i ty mnou obávané turbulence. Zpětně jsem rád, že jsem je zažil, protože je to asi jako když jedete po D1 v pravém pruhu, nic strašného, ostatní si při nich čtou, baví se mezi sebou, jedí atd. Zpáteční let už probíhá v klidu a mohu říci, že jsem si ho dokonce užil, všechno jsem si fotil. A když vám řeknu, že jsem při zpátečním letu u přepážky předbíhal španělské studenty, letící do Barcelony, abych stihnul nastoupit do letadla, tak mi nikdo nevěří. Takže ještě jednou velikánské DÍKY paní Krejčíkové, Čechové, Dobrovské a panu kapitánovi Slováčkovi.

„Váš létající“ Tomáš Zborovský

Dobrý den, paní Krejčíková,

 

děkuji za videa, zasmála jsem se. Děkuji i za fotografie, jsou úžasné. Vaši nabídku jsem u nás ve Sportovním centru vystavila, jen máme nyní malou návštěvnost, protože studenti mají zkouškové a své kredity již z tělesné výchovy z různých fakult splnili. Nevadí, zůstane to tady do září, kdy zase budou chodit.

 

Ještě jednou opakuji, že Váš kurz je neuvěřitelný a jedinečný a jsem velmi ráda, že jsem ho vyhrála. Byli jsme všichni výborný tým a Vám za přípravu a provedení patří ještě jednou můj obrovský dík. Pozdravujte, prosím, své skvělé kolegy.

 

S pozdravem

JIndra

Dobrý deň, chcem ešte raz veľmi pekne poďakovať za skvelý kurz Letuškou na zkoušku dňa 11.6.2016. Všetci ste boli milí a moc priateľskí a vďaka tomu bola vyborná atmosféra. Pozdravte Vaše milé letušky.  😊 A fotografie a videa môžete zverejniť samozrejme na Vašej Facebook stranke.

 

S pozdravom

 Jakub

Vážená paní Krejčíková,

 

posílám Vám fotku z prvního letu po absolvování kurzu a chci Vám nesmírně poděkovat. Záchvaty paniky zmizely, jakmile jsem alespoň elementárně pochopila, jak je vůbec možné, že letadlo letí a že "vzduch není nic, vzduch je něco - vzduch je plyn, který není všude stejný". :) Jediné, co přetrvává, je velký respekt ze vzletu, ale významně pomáhá představovat si, jak jsem v kokpitu (na simulátoru) seděla já a jak to vypadalo.

K díkům Vám i celé Vaší "kurzové posádce" se přidává i můj manžel Petr, který měl z utlumení mého strachu skoro stejnou radost jako já. :)

 

Srdečně,
Jana

Adresa

 

K Letišti 934/2

161 00

Praha 6

Česká republika

  • Facebook Clean
  • Instagram - Bílý kruh
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now